Co je to ta věda – Nechtěné ovlivňování bádání

Součást série co-je-to-věda. Jen pár myšlenek a dále rozcestník projektů.

Obsah
  1. Neetické jednání proti bádání (vědě)
  2. Neetické jednání vůči lidem
  3. Publikační zkreslení (Publication bias)
  4. Jak se těmto jednáním bránit?
  5. Reference

Lidské bádání, stejně jako jakákoliv jiná činnost, může být náchylné k neetickému jednání a zkreslením. V následujícím příspěvku si představíme některá z těchto neetických jednání a zkreslení, a jak vědecká metoda pomáhá těmto problémům čelit.

Neetické jednání proti bádání (vědě)

[osel_neco]

  1. Falsifikování a vymýšlení dat
  2. Záměrné opomíjení dat, která nepodporují autorovu hypotézu
  3. Nesprávná prezentace (zlehčování, opomíjení apod.) dřívějších publikací na dané téma
  4. Záměrné necitování dřívějších publikací

Neetické jednání vůči lidem

[osel_neco]

  1. Publikování výsledků práce jiných laboratoří jako autorovy vlastní
  2. Záměrné publikování výsledků bez souhlasu všech autorů dané práce
  3. Záměrné neuvedení všech autorů, kteří reálně výzkum provedli
  4. Opakované publikování stejných nebo velmi podobných výsledků v různých časopisech
  5. Porušení důvěrnosti (práce v konkurenčních laboratořích)

Publikační zkreslení (Publication bias)

[yt_neeticka_badani]

  1. Zkreslení způsobené výběrovým publikováním výsledků (Outcome reporting bias)
  2. Zkreslení způsobené délkou redakčního řízení (Time-lag bias)
  3. Jazykové zkreslení (Language bias)
  4. Citační zkreslení (Citation bias)
  5. Multiplikační zkreslení (Duplicate (multiple) publication bias)

Jak se těmto jednáním bránit?

Vědecká metoda se snaží omezit tyto problémy tím, že klade důraz na transparentnost, reprodukovatelnost a nezávislé ověření výsledků. Na rozdíl od alternativních přístupů, které často nepodléhají stejným kontrolním mechanismům, se vědecká metoda opírá o důkladné hodnocení a kontrolu výsledků ze strany odborné komunity, což může přispět k odhalení a nápravě k těmto neetickým jednáním a zkreslením.

Jako jeden z důsledků toto postupu je, že „jedna studie nedělá vědu!”. Poznatek se považuje za věrohodný až, když je prokázán vícero experimenty. Typicky je také snaha experimenty zaměřovat k vyvrácení tezí testované teorie.

Vědecké studie jsou také obvykle pečlivě posuzovány recenzenty, kteří hodnotí kvalitu výzkumu a kontrolují, zda jsou výsledky konzistentní s metodologií a zda jsou řádně podloženy daty. Díky tomuto procesu se snižuje pravděpodobnost, že neetické jednání a zkreslení budou mít vliv na vědeckou komunitu a veřejnost[wikipedia]. Navíc jsou veřejné, takže jsou k dispozici i neodborné veřejnosti k posouzení.

Alternativní přístupy, na proti tomu, často nejsou vystaveny stejnému stupni kontroly a mohou být náchylnější k neetickým jednáním a zkreslením. Bez přísných kontrolních mechanismů, které poskytuje vědecká metoda, se může být těžší odhalit neetické jednání nebo zkreslení a tím pádem i těžší chránit veřejnost před nepodloženými tvrzeními a špatně informovanými rozhodnutími[vedatori].

V závěru lze říci, že vědecká metoda nabízí řadu nástrojů a mechanismů, které pomáhají omezit neetické jednání a zkreslení v bádání. Důraz na transparentnost, reprodukovatelnost a nezávislé ověření výsledků dělá vědu robustnější a spolehlivější zdroj poznání, na rozdíl od alternativních přístupů.

Avšak je důležité zdůraznit, že to znamená být k (vědeckým) studiím kritický a opatrně interpretovat, co vlastně daná studie říká a jaké má pro tato tvrzení podklady.

Reference

  1. [osel_neco] :: OSEL.CZ :: - Lepší je zjistit něco, nežli nic…
  2. [wikipedia] Vědecká metoda – Wikipedie
  3. [yt_neeticka_badani] Neúplný seznam zkreslujících/neetických jednání v bádání - YouTube
  4. [vedatori] Věda vs. Alternativní přístupy a Konspirace – Vědátoři na pivu w/ Iluminátor - YouTube