Eliezer Yudkowsky: Harry Potter a metody racionality

„Takže, jen aby to bylo jasné,“ řekl Harry, „pokud tě paní profesorka zvedne do vzduchu, tati, když víš, že nejsi připevněný k žádným drátům, bude to dostatečný důkaz. Nezměníš názor a neřekneš, že to byl jen iluzionistický trik. To by nebylo fér. Pokud ti to tak nepřipadá, řekni to hned teď, a přijdeme s jiným pokusem.“

Co kdybyste Hermioně dali seznam kouzel, která ještě nestudovala, převzaté z knihy hloupých kouzelnických žertíků z bradavické knihovny, a některá z těch kouzel měla původní správné instrukce, zatímco u jiných bylo pozměněno jedno gesto, jedno slovo?

Na transparentu bylo obřími, fialovými a svítícími písmeny napsáno:
PROSTĚ KUPTE HODINY
2 : 06 : 47

Pod nápisem byla zlatonka, přeškrtnutá blikajícím červeným křížem. Vteřinu za vteřinou se čas na transparentu navyšoval.

Jak počítadlo narůstalo, zdálo se, že velké množství Mrzimorů se rozhodlo, že vedle Harryho transparentu chtějí sedět.

Když hra pokračovala i po deváté, zdálo se, že přibývá i Nebelvírů.

Geniální havraspár Harry James Potter-Evans-Verres a jeho nejlepší přátelé, zmijozel Draco a havraspárka Hermiona, se samozřejmě v hodinách seznamují s kouzlením, ale také magii podrobují vědeckému zkoumání a na návrat temného pána se připravují studiem poznatků moderní psychologie a také během realistických tréninkových bitev. Přitom bez ustání dráždí střídavě čtenářovu bránici a touhu po poznání.

Ale ani tohle nebyla ta část, která se ji opravdu dotkla. Ta přišla, když z jednoho testu profesorky McGonagallové získala 98 bodů, a po škole se nerozlétlo, že Hermiona Grangerová získala nejvíce bodů ve třídě, ale že rivalka Harryho Pottera dostala o sedm bodů víc než on.

Pokud jste se příliš přiblížili k Chlapci-který-přežil, stali jste se součástí jeho příběhu.

Vlastní jste nedostali.

…

Ale přála si to, čeho se nedopatřením vzdala, když se nechala zaškatulkovat jako Harryho rivalka, získat nazpět. Chtěla být samostatnou osobou a ne Harryho třetí nohou. Chtěla toho snad příliš?

K mistrovství můžete dospět pouze tak, že budete praktikovat naučené techniky, čelit výzvám a zvládat je, naplno užívat nástroje, se kterými jste se naučili, dokud se vám neroztříští v rukou a nezůstanete uprostřed trosek… Nemohu vytvářet mistry. Nikdy jsem neuměl vytvářet mistry. Jdi tedy a zklamávej… Byl jsi zformován do něčeho, co se dokáže vynořit z trosek, odhodláno přetvořit své Umění. Neumím vytvářet mistry, ale kdybys nebyl vyučen, tvé šance by byly menší. Vyšší cesta začíná poté, co se zdá, že tě Umění zklamalo; i když ve skutečnosti to budeš ty, kdo zklamal své Umění.

„Nenechte se mýlit,“ řekl profesor Quirrell. „Pán zla vyhrával. Bystrozorů, kteří se mu odvažovali čelit, bylo méně a méně, odboj, který mu oponoval, byl postupně vyhlazován. Jediný Pán zla a možná padesát Smrtijedů vyhrávali válku proti několikatisícové zemi. To je víc než směšné! Na ohodnocení takové neschopnosti ani neexistuje dost špatná známka!“

…A Smrtijedi svolili přijmout to příšerné znamení, protože věděli, že jakmile ho přijmou, budou sjednoceni, oproti rozdělené zemi. Jeden Pán zla a padesát Smrtijedů by dokázalo porazit celou zemi…

„Nechci být hrdinkou,“ řekla Hermiona Grangerová, „nechci být hrdinovou společnicí, chci prostě být sama sebou.“

…

„Mrzimor by řekl,“ řekl Brumbál, …, „že lidé se nedokáží stát tím, čím by měli být, protože jsou moc líní na to, aby do toho dali veškerou nutnou práci. Havraspár,“ poklepal na havrana, „by zopakoval ta slova, o nichž moudří vědí, že jsou ještě starší než Sókratés, poznejte sami sebe, a řeknou, že lidé se nedokáží stát tím, čím by měli být, kvůli své ignoranci a nedostatkům ve svém myšlení. A Salazar Zmijozel, …, no, on řekl, že se stáváme tím, kým se máme stát, tak, že své touhy následujeme, ať už nás vedou kamkoliv. Možná by řekl, že lidem se nedaří stát se sami sebou, protože odmítli udělat to, co bylo nezbytné, aby následovali své ambice. Ale pak si člověk všimne toho, že téměř všichni Páni Zla, kteří vyšli z Bradavic, byli Zmijozelové. Stali se tím, čím se měli stát? To si nemyslím.“ Brumbálův prst poklepal na lva a pak se otočil směrem k ní. „Řekněte mi, slečno Grangerová, co by řekl Nebelvír? …”