„Oni“ jsou ti špatní!
Tímto svým příspěvkem bych rád reagoval na příspěvek Nikoly Bornové: Kolotoč světa. Text vznikal jako směs úvah a poznámek k článku.
Obsah
O úhlu pohledu
S tímhle typem článků je ta potíž, že velmi záleží na úhlu pohledu, přesvědčení a vlastní virtuální bublině. V článku jsou totiž mlčky vybrány hysterické názory „jedné strany“ a umírněné „druhé strany“. Jenže, stejně tak lze přeci vybrat umírněné až odborné názory na zmíněnou inkluzi, „islamizaci“ Evropy, … a naopak hysterické výkřiky „druhé“ strany (typicky „naštvané matky“). Třeba já mám v některých případech přesně opačný dojem.
O názorech
Na základě tohoto (tedy umělého) výběru můžeme těžko něco vyvozovat. Stejně tak se nestotožňuji s naznačenými nálepkami názorů, které budí dojem něčeho špatného až nepřátelského. Zmíněné postoje na inkluzi, „feminizaci“, … nejsou přeci apriori špatné. To, že nejsou „dokonalé“, minimálně v některých případech si to také myslím, mnohdy nezapírají ani jejich autoři. Domnívají se však, že se jedná o nejlepší řešení daných problémů.
Takto podané, jako v příspěvku, mi to příjde stejné jako to vůči čemuž se autorka sama vymezuje. To, že nějaká představa druhých lidí neodovídá našemu světonázoru, ještě neznamená, že není „dobrá“. Pokud se snížíme k tomu, že nebudeme ochotni naslouchat názorům druhých, povede to jen k tomu, že si mezi sebou budeme přehazovat výkřiky. A to, že to nyní vypadá, jako by se tak opravdu dělo, možná značí, že jsme se do tohoto bodu dostali. Nemá být diskuze mezi lidmi různých názorů ta, která nakonec rozhodne?
Jinými slovy je podle mě potřeba být opatrný s rychlými myšlenkovými pochody typu „inkluzi pomalých a problematických dětí mezi ty rychlé“. Vždyť přeci u nemocí jako dyslexie (i vážné případy) se tato metoda osvědčila, v některých církevních školách s tím také nemají problém. Dvě věty samozřejmě nestačí k obhajobě, na ni zde nemám prostor a ani to nyní nechci. Jen bych chtěl upozornit, že podle mně nelze problematikou „zamést pod koberec“ jen citovaným textem, což se ale bohužel často dělává.
O tadiaklizaci diskuzí
Skutečným problémem je podle mě celková radikalizace a extremizace názorů. Ta právě vede k tomu, že většinově pozorujeme boj dvou „pravd“, který logicky musí vyústit ve vítězství jedné. Ale pokud k problémům přistupujeme takto „extremalisticky“, tak jsou špatná obě řešení. O to hůře, že vítězství tu znamená „násilné“ přehlasování „druhé strany“. Navíc, zvláště pak v internetových diskuzí, lidé často postrádají sebereflexi a ochotu k diskuzi což právě vede k onomu, v článku naznačenému, „oni“ rozhodli proti nám a tedy špatně.
O zákazu „hejtování“
Tohle pozorujeme ve všech zmíněných oblastech. Například v zákazu „hejtu“ na jedné straně a zneužití svobody slova pro šíření nepravd a zvráceného pohledu na svět na straně druhé. Ukazovat prstem a tvrdit, že jen „oni“ jsou ti špatní, je takovémto protředí pokrytecké. Stejně tak kritizovat rozhodnutí cenzury je velmi ošemetné (ostatně, stejně tak jako jej obhajovat). Protože „právo na svobodu slova končí tam, kde (úmyslně) vytvářím nenávist vůči zaměstnavatelům/zaměstnancům/železničářům/politikům/blogerům/novinářům/křesťanům/muslimům/budhistům/…“. Je v takovém případě cenzura „správná“, ano i ne, že? Ano, pokud je to tak zřejmé. Ne pokud to zavání zákazem názoru, ketrý mi nevyhovuje. Co z toho tedy nastalo?
Na to bych odpověděl, tak říkajíc, od lesa, byť zrovna tohle vůbec neobhajuji, jen by se tomu měl dát kontext! Opravdu chceme svobodu slova jen proto, abychom mohli vykreslovat muslimy jako nelidi, kteří napotkání znásilňují ženy? Pokud si opravdu někdo myslí, že toto znamená svoboda slova, tak se mýlí. Není přeci v pořádku kohokoliv takto odlidštit a zaštiťovat se při tom svobodou slova. Stejně tak se jí nemůžu zaštiťovat, když píši do komentářů na Internetu a (sprostě) nadávám na autory, ostatní diskutující či na celý svět.
O dobrých řešení
Když k tomu všemu připočteme onu lidskou víru v existenci univerzálně dobrých řešení. To bylo exemplárně vidět při hlasování o kvótách na uprchlíky. V situaci, kdy je potřeba něco (dočasně) vyřešit, přeci není řešení říci, že to řešit nebudeme. Problém nezmizí sám od sebe. A sami tvůrci tohoto návrhu to prezentovali jako menší zlo. U spousty našich každodenních řešení se objevují (vedlejší) problémy (např. půjčka - musíme ji splatit). Ostatně asi není težké uvěřit, že kdyby nějaké takové jednoduché řešení existovalo (uprchlíky do státu, kde je všechny přijmou a nic za to nebudou chtít; „problematické“ děti vyléčit, …) tak není o čem diskutovat.
O realitě
Svět není ideální a v některých oblastech západní státy možná nekráčí správným směrem. Je ale otázkou nakolik za to můžou „oni“. Není spíš problém, že jsme přistoupili právě na tuto hru „my“ vs „oni“. Ruku na srdce, nedělají obě strany to, že vyhledají téměř výhradně extrémní názory druhé strany aby je pak s oním pocitem skvělého človíčka smetli pod stůl. Například, zmíněný plošný zákaz „hejtu“ nemá vůči svobodě šanci, ale vůči projevům některých, kteří jsou schopni překroutit dějiny aby někdo vypadal špatně?
Závěrem
Abych to shrnul, nemyslím si, že tu je nějaký trend. Přesněji, ne vše zmíněné musí být nutně následováno něčím „horším“, nehledě na to, že to samo není nutně špatné. Protože například politická hyperkorektnost tu evidentně není a je otázkou nakolik je horší než žádná korektnost. Stejně tak je otázkou nakolik je horší multikulturalismus, který v ČR opět zase tolik nemáme, a izolacionismus. Či nakolik je dobré se ohánět falešným nacionalismem, katolismem apod. To co mě opravdu trápí je ona extremalizace a neochota diskutovat.
PS: Nejsme všichni, nejen členové OSN, tak trochu pokrytečtí. To, co v poslední době předvádíme v diskuzích je jen přehlídka pokrytectví. Svoboda slova ANO, ale když „oni“ (doplňte si „sluníčkáři“, „kavárnící“, „xenofobové“, „konvičkovci“, …) jsou tak špatní. Kolikrát jsme mohli vidět ono rovnoprávné „nejsem xenofob, ale …“. Nejsou právě tato uskupení zákládána hlavně pro boj proti pokrytectví v nás?
PPS: Výjimky ze zákona na týrání zvířat pro muslimy bych tipoval, že bude nějaký HOAX, určitě bych rád viděl odkaz.